Setkání s Masarykem při příležitosti připomenutí 105. výročí vzniku samostatného státu

Tomáš G. Masaryk navštívil město Slavkov u Brna jako prezident republiky celkem čtyřikrát. Ovšem ve dvou případech se jednalo pouze o zpomalení či kratičkou zastávku vlaku na slavkovském nádraží, během průjezdu městem. Ve středu 18. června 1924 vyjel Masaryk automobilem ze Židlochovic přes Blučinu, Měnín a obce slavkovského bojiště (Telnici, Sokolnice, Újezd, Kobylnice, Prace a Křenovice) do Slavkova. Prezidenta doprovázela jeho dcera Alice Masaryková, vedoucí politického odboru Kanceláře prezidenta republiky JUDr. Josef Schieszl, osobní tajemník dr. Vladimír Kučera a generál přidělený Kanceláři prezidenta republiky Viktor Hoppe. Před 10. hodinou dopolední vjela prezidentská delegace do Slavkova Špitálskou ulicí slavobránou s nápisem Vítejte nám!, a následně Brněnskou ulicí pokračovala druhou slavobránou s nápisem Na zdar, Osvoboditeli! na Palackého náměstí. „Výzdoba města byla nádherná,“ uvádí kronika, „jakou v minulosti nepamatuje nikdo“. Na místě před radnicí stála slavnostní tribuna a zde prezidenta uvítal tehdejší starosta Slavkova František Hrozek, okresní hejtman Karel Kachyňa, předseda slavkovského okresního silničního výboru a starosta Vážan nad Litavou Cyril Kramář a četnický velitel nadporučík Novotný. Prezidenta pozdravila rovněž žákyně 4. třídy Daniela Fialová spolu s deputací žactva. Vedle záloženské budovy (dnes Společenské centrum Bonaparte) se sokolská mládež seskupila v osm metrů vysoký jehlan. Část z nich byla oděna do bílé, část do červené a modré barvy. Jako celek pak vytvářela živou československou vlajku. Na uvítání prezident odpověděl: „Nemohu ve vašem městě nevzpomenouti bitvy tří císařů. Vždyť jsem dnes projížděl bojiště. Světová válka pohřbila tři císařství. Na jejich místě vznikly republiky a demokracie. Také naše republika. Republika a demokracie klade každému občanu velké úkoly. V demokracii je každý občan státem. Věřím, že svým úkolům dostojíte.“ Slavkovské pěvecké sdružení nato vystoupilo s Bedlovým slavnostním sborem. Prezidentovi pak byli představeni zástupci slavkovských spolků, úřadů a učitelstva. Masaryk se zapsal do pamětní knihy města a jako dar obdržel kytici růží, které mu udělaly radost. Město (zvláště Palackého náměstí a Brněnská ulice) bylo zaplněno velkým množstvím lidu nejen ze Slavkova, ale rovněž ze širšího okolí. Po návštěvě Slavkova se prezident vydal přes Žarošice do Mutěnic a Hodonína. Svou cestu po jihovýchodní Moravě prezident Masaryk završil 27. června, kdy se vracel z Luhačovic, Uherského Brodu a Kyjova. Tehdy prezidentský vlak projel Slavkovem a pokračoval přes Brno do Prahy a Lán. I při této příležitosti se lidé, zvláště školní mládež, shromáždili pozdravit svého prezidenta na slavkovském nádraží. Druhá návštěva prezidenta republiky Tomáše G. Masaryka se uskutečnila 5. července 1931 a byla spojena s návštěvou kulturní události celostátního významu – napoleonské expozice. Prezident vyjel ze židlochovického zámku do Slavkova opět automobilem a na cestě jej doprovázely dcery Alice a Olga spolu s vnučkou Annou. Oficiální část delegace pak doplnili moravskoslezský zemský prezident Jan Černý či přísedící zemského výboru František Drobný. Původně se počítalo s odjezdem ze Židlochovic ve 13.30 h., avšak kvůli silné bouři bylo zahájení cesty o půl hodiny odloženo. Po trase Blučina, Újezd, Hostěrádky, Křenovice dojela delegace na vyzdobené slavkovské Palackého náměstí. Zde již čekaly davy lidí, hojně zastoupena byla školní mládež, hasiči, Sokolové a Orlové. Prezidenta před budovou radnice a okresního soudu uvítal okresní hejtman dr. Otakar Přikryl, starosta Slavkova Rudolf Tesařík a předseda výstavního výboru Alois Zika. Starosta Tesařík uvedl, že „město kdysi hostilo Napoleona, velkého válečníka a vítá dnes hlasatele světového míru. Jestliže vítali kdysi obyvatelé města hlavy států cizích našemu národu s povinnou úctou, vítají dnes vás, hlavu vlastního státu, s vroucí láskou.“ Za školní mládež vítala prezidenta Marie Manoušková slovy: „Naši otcové a matky nazývají vás tatíčkem. My, děti, máme tedy ve vás svého dědečka.“ Masaryk zdůraznil potřebu míru, ke kterému mají vést lidstvo i takové akce: „Já vím, že vaše výstava neznamená ducha válečného, abychom oslavovali vojnu, nýbrž jest to srovnání doby tehdejší a nynější. A když … vzpomínám na dobu Napoleonovu, kolik lidí tenkráte padlo, kolik milionů lidí tím bylo dotčeno, jediné vidím poučení: Mír a smír mezi sebou a mezi národy.“ Poté se vydal na zámek, kde si důkladně prohléhl historickou část výstavy. Odborný komentář ve dvanácti výstavních místnostech prezidentovi poskytl dr. Jaroslav Gregor a historik dr. Hugo Traub. Od výstavního výboru dostal Masaryk na památku album Stoklasových uměleckých fotografií. Na závěr pozdravil prezidenta malý příslušník Selské jízdy Milan Horvat sedící na koni v kopii Napoleonovy uniformy a předal mu květinový věnec s Napoleonovou iniciálou a korunkou. Ze Slavkova prezident pokračoval na Mohylu míru a poté se vrátil zpět na židlochovický zámek. Naposledy mohli lidé zahlédnout prezidenta Masaryka ve Slavkově 15. července 1933 ve vlaku. Tehdy uskutečnil cestu vlakem na Slovensko – ze Židlochovic přes Uherský Brod a Žilinu do Turčianského Sv. Martina. V roce 1935 Tomáš Garrigue Masaryk ze zdravotních důvodů rezignoval na prezidentský post a téhož roku mu město Slavkov u Brna udělilo čestné občanství.

Martin Rája (ZS-A)