Lékařka: pokud budeme bojovat proti svým vlastním zbraním, nikdy nevyhrajeme
Očkování proti COVIDU-19 i dezinformace o samotném onemocnění. Mnoho otázek a pro mnohé málo odpovědí. Zeptali jsme se na zkušenosti i odborný názor lékařky Jany Neuwirthové, působící na poliklinice ve Slavkově jako ušní, nosní a krční specialistka a zároveň také jako lékařka Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
S jakými názory na očkování se ve své ordinaci i v nemocniční praxi setkáváte?
Odpůrci očkování se dělí na dvě skupiny. Jednak jsou to dlouhodobí extrémisté, odpůrci jakéhokoliv očkování, včetně povinného u dětí, a tam je velmi složitá cesta. Neuznávají odborné studie a historicky ani potřebu očkování. Takových je ale naštěstí jen menšina. Tu druhou, větší skupinu, nyní tvoří často i vzdělaní lidé, kteří se očkovat běžně nechávají, ale vakcíně proti COVID-19 nevěří. U nich možnost změny názoru existuje, a to cestou důvěryhodných médií a vedle toho lékařů, kteří jim podají pravdivé informace.
V Česku nyní dostupná vakcína je založena na takzvané RNA, tedy ribonukleové kyselině. Díky tomu v sobě pouze nese klíčovou informaci o struktuře bílkovin viru. Neobsahuje žádný živý virus ani jiné škodlivé látky. Jedná se o nejvyspělejší dostupnou možnost aktivace imunity. Kromě tvorby protivirových ochranných protilátek zanechá i stopu v buněčné paměti bílých krvinek tak, aby uměly v budoucnu správně a rychle na daný virus zareagovat. Je prokázáno, že tato RNA velmi krátce z těla kompletně zmizí a nestimuluje tedy imunitu déle než v dny vakcinace.
Ne každý se však může v klidu poradit s lékařem anebo se nedočká odpovědí na své otázky na oficiálních místech, takže stále váhá. Jak z toho ven?
Strach z nového je samozřejmě lidský a dostaví se vždy. My lékaři pomáháme ostatním překonat strach především vlastním příkladem, tedy tím, že se necháváme hned v první linii sami všichni naočkovat, a to i ti, kteří jsou mladí a zdraví. Umíme si totiž velmi dobře porovnat relativně vzácné a dočasné vedlejší účinky zmíněné RNA vakcíny od častých a dlouhodobých zdravotních následků COVID-19 infekce. Obecně doporučuji všem váhajícím dávat přednost zdrojům z odborných zahraničních studií, vycházejících pouze z oficiálních vědeckých center, před českými pseudoexperty z facebooku a dalších pochybných míst. Bohužel v tomto platí, že ne vždy je vysokoškolský titul zárukou věrohodnosti. O to více se pak šíří nesmysly mezi laiky, kteří je pochopitelně nemohou správně odfiltrovat. Když se vám na jednom místě objeví dva lidé s podobným titulem, a přitom každý tvrdí o infekci nebo očkování něco jiného, vzniká pro mnohé nepřehledný názorový Babylon.
Není to pro vás demotivující a únavné?
Jakkoli se může z emocionálních internetových diskuzí zdát, že polovina národa zůstane raději uvězněná doma, než aby se šla naočkovat, a je jim jedno co se bude dít s okolím i ekonomikou, realita je trochu jiná. Je logické, že stejní lidé, kteří se báli COVID-19, se nyní bojí i očkování. Chtějí vědět, jaké jsou vedlejší účinky, jak moc jim hrozí alergická reakce, jak se dá řešit anebo jak se mají rozhodnout ve chvíli, kdy již mají po infekci přítomné protilátky. Tomu samozřejmě jako lékaři rozumíme a rádi jim poradíme. Zde vidím velký potenciál v autoritě obvodních lékařů, kteří mohou pouhým předáním informací pomoci svým pacientům se správně rozhodnout a předejít tak mnohým úmrtím, ale i trvalým následkům po proběhlém onemocnění.
S některými odpůrci ale, jak víme, nehne nic. Vždyť stačí uvést jen tyto dva úsměvné příklady – ústenky a očkování. Zatímco chirurgové nosí ústenku celodenně i mimo epidemii a dokážou se s ní soustředit i při velmi náročných operacích, člověk hledající problémy se v ní prý dusí a trpí vážným nedostatkem kyslíku. Lékaři se nechávají naočkovat hned, jakmile je schválená vakcína, ale dezinformovaný člověk ji trvale odmítá, protože byla údajně vyvinuta příliš rychle. A to ani nemluvím o různých vládních spiknutích, tajných složeních vakcíny, hromadné sterilizaci, změně DNA, očipovávání lidí, šíření viru přes 5G vysílače a podobně.
Jaké argumenty ale v těchto debatách předkládáte?
Setkávám se naštěstí ve svém okolí převážně s lidmi, kteří rozumí podstatě a ochranným účinkům očkování. Pokud se ale objeví někdo, kdo je zarytým odpůrcem a nepřijímá nabízené vědecké argumenty, tak se s ním nehádám, a zdůrazním mu místo toho realitu rozšiřující se epidemie s nutností volby mezi dvěma variantami – imunizace očkováním anebo infekcí. Třetí cesta, tedy schovávat se doma v izolaci, mu moc dlouho fungovat nebude. Každé rozhodnutí pak přináší určitá rizika. Malá u vakcíny oproti velkým u onemocnění. Jako trvalý odmítač vakcíny můžete mít štěstí a projít infekcí bez následků, ale taky můžete mít smůlu a skončit jako moje mladá kolegyně lékařka s jizevnatě poškozenými plícemi, a to i přesto, že byla před infekcí zcela zdravá bez rizikových faktorů a prodělala běžný COVID-19 bez nutnosti hospitalizace. A takových podobných případů trvalých následků i v mladém věku tu mohu vyjmenovat nespočet. Ona sama se nakazila v době, kdy ještě nebylo dostupné očkování, neměla tedy jinou možnost. Vy ji ale již nyní máte. Pokud se i přesto rozhodnete nevyužít vytvoření ochrany očkováním, snažte se co nejvíce posilovat imunitu, ale taky zůstat zdraví a štíhlí. Jinak jdete dobrovolně do velmi nebezpečné loterie. Vždyť už jen samotná obezita zvyšuje riziko hospitalizace s COVID-19 o více než sto procent a počet úmrtí na něj o padesát procent. A to nemluvím o dalších přidružených onemocněních.
Přece jen – nemáte i vy obavu z toho, jak bude tato nová vakcína fungovat a zda byl na její vývoj opravdu dost času?
Toto je jedna z typických dezinformací. V závěrečných souborech klinických studií se dokonce objevil větší počet lidí než je před schvalováním vakcín běžné a urychlení bylo spíše administrativní. RNA vakcína jako taková se navíc vyvíjí již desítky let, a to nejen pro případy možnosti rychlé pomoci při virových pandemiích, ale také třeba k aktivaci imunity proti zhoubným nádorům. V době pandemie COVID-19 proto nechápu boj proti vakcíně, která využila nejmodernější technologie medicíny, a při jejímž vývoji vědci prokázali opravdu nejvyšší možné nasazení, jen aby mohli co nejdříve nabídnout lidem cestu zpět do normálního života. A nechápe to ani řada mých kolegů, které znám, a kteří se po prostudování jejího složení nechali bez váhání naočkovat. Myslím, že když by se i v tom nejhorším případě objevily u někoho vedlejší účinky, které, jak už víme, vymizí během pár hodin až dnů, stojí to za to.
Postupné promořování a budování si přirozené obrany tedy podle vás není řešení?
Dávání přednosti přirozené imunizaci, tedy vytváření ochranných protilátek nekontrolovatelnými a dlouhodobými účinky živého viru, je, jak už víme z praxe, velký hazard, při kterém by zemřelo příliš mnoho lidí. A u těch, kteří by přežili, by se zase hromadily dlouhodobé následky ze zánětlivého poškození tkání. RNA vakcína byla vyvinuta právě proto, aby nás před tímto chránila. Uvědomme si při rozhodování, zda-li se očkovat nebo ne, že náš společný nepřítel, který nám teď ničí zdraví i ekonomiku, je virus, a ne vakcína proti němu. Tedy dokud nepřestaneme bojovat ve vlastních řadách, navíc proti svým vlastním zbraním, tuhle válku s epidemií nikdy nevyhrajeme. Pokud půlka české populace zvolí metodu odmítání vakcíny, nedodržování protiepidemických opatření a postupného ničení ekonomiky podporováním šíření epidemie, bude to pro všechny společná prohra.
Antivakcinační aktivisti nebojují, jak se navenek zdá při jejich protestech, oni jen z vlastního strachu odmítají nabízené zbraně a volí metodu útěku, kterou se snaží prosadit. Neprosazují tedy svobodu, ale naopak svůj strach z cesty, která vede ke svobodě. Jejich vzdávání se zodpovědnosti ale není správná cesta v jakékoliv válce, je to jen projev nedůvěry a dezinformovanosti. Vždyť moderní technologie medicíny a čím dál bezpečnější léky i vakcíny nás historicky posouvají k lepšímu.
Zastavme se ale ještě u možných alergických reakcí. Nyní se očkují ti nejslabší – lidé starší 80 let s mnoha diagnózami. Nemůže jim vakcína a následná reakce spíše ublížit?
Jen v Česku je nyní naočkováno přes sto tisíc lidí – lékařů a nejstarších občanů, a to bez vážnějších komplikací. Nicméně chápu obavu zejména těžkých alergiků, kteří jsou citliví na mnohé látky. Takže samozřejmě platí, že pokud jste alergik a máte nadměrnou reaktivitu imunitního systému, poraďte se o podání vakcíny se svým alergologem anebo praktickým lékařem. Obecně by se neměl nechat očkovat nikdo s alergií na některou ze složek vakcín, naopak by neměly vadit jiné běžné a mírné formy alergie.
Mnoho lidí se také spoléhá na to, že pokud už COVID-19 prodělali, pak už se jich očkování netýká. Mají takovou jistotu?
Na několikaměsíční imunitu po infekci se obecně nedoporučuje spoléhat. Na rozdíl od vakcinace nemusíte vytvořit dostatek ochranných protilátek a buněčné imunitní paměti tak, abyste dobře zareagovali v případě dalšího kontaktu s virem. U prodělané infekce nemáte jistotu dlouhodobé imunity a můžete dostat těžký průběh infekce i vícekrát ročně. Mluvím teď z praxe, protože někteří konkrétní pacienti byli na jednotce intenzivní péče s COVID-19 již dvakrát, jednou na jaře a podruhé na podzim.
V současné době se již také mluví o kolapsu některých zdravotníků a dopadech jejich dlouhodobého přetížení. Jaké obrázky z nemocnice, kde také působíte, se vryly pod kůži vám?
Nejvíce mě osobně v nemocnici zaskočily případy mladých lidí, kteří se dostávají do těžkých průběhů s potřebou intubace anebo i jejich nečekaných úmrtí, a vedle toho na ambulancích se hromadící trvalé následky i po relativně lehkém průběhu. Musíme si všichni přiznat, že původní idealistická teorie, že skupině mladých zdravých nic nehrozí, byla omyl.
V médiích se v poslední době zmiňují dlouhodobé následky prodělané infekce. Potýkají se pacienti s dopady covidu i po návratu do běžného života?
Co se týče následků infekce, netýkají se jen hospitalizovaných těžkých průběhů, které typicky odchází s poškozením plic, ale vidíváme je čím dál častěji i u těch, kteří prodělali jen relativně lehký průběh doma. Setkáváme se v tomto smyslu s takzvaným dlouhým covidem, což znamená, že některé z příznaků neodezní a trvají mnoho měsíců. Zatím však ještě nejsou dostupné větší studie u kolika procent z pacientů trvale. Nezávisle na věku a dalších onemocněních tak nemalé části lidí zůstávají po infekci nepříjemné potíže. Udávají například měsíce neustupující stavy dušnosti, neschopnost sportovat jako dříve, bolesti kloubů, svalů, tlaky na hrudníku, srdeční palpitace, únavu, zamlžené vědomí, problémy se soustředěním, deprese, úzkosti, poruchy spánku, bolesti hlavy apod. Konkrétně v mém oboru se pak setkávám s přetrvávajícími poruchami čichu, chuti, sluchu, tinitem a dalšími příznaky. Myslím, že kromě počtu úmrtí by se proto měly zaznamenávat i tyto případy dlouhého covidu, které jsou dalším argumentem proč dát přednost vakcíně před proděláním infekce, a to i u mladých lidí. Dlouhodobé následky infekce postihují nejen starší a nemocné, ale i zdravě žijící sportující mladé jedince. U malých dětí po prodělané COVID-19 viróze je navíc nebezpečný takzvaný syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi, vedoucí k vážnému poškození cév a srdce. Jednotlivé skupiny populace tak na základě zkušeností z praxe již nemůžeme rozdělovat na rizikové a nerizikové, ale pouze na více a méně rizikové.