Komentář starosty města: Napoleonské hry, popadané stromy a nákupní centrum

Prázdniny se chýlí ke konci a nemohu říci, že by probíhaly v poklidu. Jedny uzavírky skončily, další nás čekají. Krom obchvatu a holubického kopce například omezený provoz před základní školou Tyršova z důvodu budování parkovacích míst nebo uzavřená silnice Vyškov-Tučapy, kde bude majitel komunikace klást nový koberec.

V druhém srpnovém týdnu se přes naši zemi přehnala bouře, která v mnohých obcích napáchala milionové škody. Naše město to odneslo v uvozovkách jen polámanými a popadanými stromy. Jen málokdo nezaznamenal půlnoční hlášení rozhlasu, které v mnohých evokovalo blížící se válečnou frontu, zemětřesení či nálet. Tento integrovaný informační systém spouští operační pracovník v Brně a pro mě z neznámého důvodu svolával hasiče tímto způsobem. Na moji urgenci systém ihned deaktivovali a budou jej využívat jen při skutečných krizových situacích. Mým zbožným přáním je, aby nebyl nikdy spuštěn… Omlouvám se tedy občanům za vyvolanou paniku, kterou v některých z vás varovné hlášení způsobilo.

Dovolte mi při této příležitosti poděkovat oběma slavkovským hasičským sborům za jejich nasazení při likvidaci následků silného větru. Poděkování se jim dostalo také osobně od předsedy vlády Bohuslava Sobotky, který se při návštěvě města zajímal i o výstavbu nové stanice hasičského záchranného sboru a záchranné služby v areálu cukrovarnické váhy.  V letošním roce, kdy si připomínáme dvacáté a patnácté výročí ničivých povodní na Moravě a v Čechách, je třeba jejich práci opět vyzvednout!

Polovina srpna tradičně patřila Napoleonským hrám, které mají kořeny v třicátých letech minulého století a byly obnoveny po revoluci. Již druhým rokem město tuto letní aktivitu z rozpočtu nepodpořilo a prostředky k tomu určené vynaložilo na Dny Slavkova, které, dle mého přesvědčení, nabírají na kvalitě a významu. Řeč je o stovkách tisíc korun. Město a zámek tak stály před otázkou, zda a jak udržet ve městě tradiční turisticky zajímavou akci, která láká zejména přespolní.

Po úvaze a doporučení ostatních měst podobné velikosti a významu jsme dospěli ke komerčnímu pronájmu s možností ovlivnit cenu vstupného. Domnívám se, že vstupné pro dospělého člověka v ceně tří piv není likvidační, zvláště když celodenní program byl hodnotný a atraktivní. Navíc o tom, že Napoleonské hry mají turistický potenciál, a tedy, že není nutné akci dotovat z městského rozpočtu, svědčí zejména fakt, že do parku dorazilo i letos téměř 3000 návštěvníků, tedy podobně jako například na Top Fest nebo Jethro Tull.  Letošní dovolenou jsem strávil v rodné vlasti, a pokud by mě někdo řekl, že rodinné vstupné je na podobné akce dvě stě korun, tak jej snad i obejmu. Zkuste si „vygůglit“ hrad Bouzov, termální koupaliště Velké Losiny, Mamutíkův vodní park Dolní Morava nebo Znojemské vinobraní a z výše vstupného se vám zatočí hlava. I přes to jsou tato místa hojně navštěvovaná. Uvědomuji si, že diskuze o vstupném bude pro Slavkováky vždy citlivým tématem, nicméně stojím si za tím, že město nabízí svým občanům kvalitní kulturní a společenský program po celý rok, velmi často zcela zdarma. Ostatně na setkáních se starosty okolních obcí často slýchám, že jsme v této oblasti unikátní. A abych zamezil dalším spekulacím, které by k tomuto tématu mohly vzejít, tak prosincové Vzpomínkové akce bitvy tří císařů ve Slavkově u Brna budou tradičně zdarma.

Dalším velmi ožehavým tématem je situace kolem výstavby nákupního centra – ať v lokalitě na Křenovice nebo v areálu bývalého cukrovaru. Chápu (a sám mám stejný pocit), že občané začínají být již netrpěliví a naštvaní, že obchodní centrum stále nestojí. Nechce se mi zde již po několikáté psát, že je vše na spadnutí a brzy se dočkáme. Rád bych ale jasně deklaroval, že město (respektive zastupitelé), nehážou žádnému z investorů klacky pod nohy. Naopak. Ostatně, kdo se zúčastnil zasedání předposledního zastupitelstva města, mohl se na vlastní oči a uši přesvědčit, že zastupitelé uložili radě města jednat s investorem o nabídce pozemků k budoucí křižovatce či finančnímu daru investora na výstavbu podchodu. Jednalo se o částce tří milionů korun, která by pokryla investici z jedné čtvrtiny. Já jsem hlasoval proti, jelikož moji představou je investice půl na půl. Věřím, že debatu o tom, že by Slavkovákům stačil pro přecházení rušné silnice I/50 prostý přechod, není nutné rozviřovat a že cítíte, že v tomto ohledu chceme udělat vše pro bezpečnost našich obyvatel.

Ve hře je samozřejmě stále i projekt nákupního centra v areálu bývalého cukrovaru. Přestože město do soukromých projektů a pozemků (díky bohu!) nemůže mluvit, vedení města zprostředkovalo již několik jednání vlastníků, tak aby se celá záležitost posunula. Věřím, že nemusím vysvětlovat, že v tomto případě je jednání o penězích tvrdé a z pozice města jen těžko ovlivnitelné. Připomínám, že projekt SPAR měl v roce 2015 konečně stavební povolení, ale tento subjekt se však celoplošně z republiky stáhnul. Řetězec, který pozemek s projektem koupí, může teoreticky „zítra“ začít stavět. Problém není v tom, že by Slavkov u Brna nebyl pro investory zajímavý, problém je, že mají poměrně jasnou představu, kolik může realizace stát.

Často jsme proto kvůli této vynucené vyčkávací pozici kritizováni a tázáni, proč tedy nenabídneme městské pozemky, které by jistě byly levnější než parcely ostřílených byznysmenů. Důvod je prostý – město žádným takovým pozemkem nedisponuje. Na vlastní oči jste si to mohli ověřit v minulém čísle Zpravodaje, kdy jsme zveřejnili majetkovou mapu města. Nyní visí na webových stránkách města. Bohužel, realita s pozemky ve Slavkově je taková, jaká je a my nemáme moc jiných možností, než investorům nabízet pomocnou ruku.

Dovolte mi vážení čtenáři a spoluobčané popřát vám klidný zbytek prázdnin a školáčkům zasednutí do školních lavic s úsměvem.

Michal Boudný

Text bude publikován ve Slavkovském zpravodaji