Napoleonské hry 2018

Napoleonské hry letos představily Marii Walewskou. Císařova milenka tancovala v sále polonézu

Jak vypadala a jak se chovala Napoleonova osudová milenka? Jaký byl Napoleon tanečník? Jak císaře ovlivnily zážitky z Polska? Odpovědi nejen na tyto otázky získali návštěvníci šestého ročníku Napoleonských her v zámeckém parku. Historicko – vojenský program, který návštěvníkům představil život šlechty a vojáků v empírovém období, se uskutečnil v sobotu11. srpna. Letní slavnost byla zakončená stylovým plesem v Historickém sále zámku s následnou vojensko – pyrotechnickou ukázkou v zámeckém parku.

Na své si však přišli návštěvníci i přes den. Na dvě stě uniformovaných účastníků a dobově oblečených dam a pánů předvedli nejen vojenské ukázky, ale také život šlechty na počátku 19. století.

Historická část programu se letos zaměřila především na představení Napoleonovy osudové ženy Marie Walewské. Ani letos nechyběla hromadná sabrage sektů na nádvoří zámku i košt moravských vín.

Osud „obyčejného“ rakouského vojáka pak přiblížila bitevní ukázka, na jejímž pozadí byl vyprávěn příběh dělostřelce Jana Nepomuka Prokeše. Ten je také ústřední postavou nově vznikajícího seriálu Moravské elegie, který produkuje spolek Acaballado. Kromě „klasických rekvizit“ jako jsou děla, koně, zbraně… vyrostla na louce také dobová stodola, která posloužila jako cíl útoků.

Večerní program pak pokračoval v Historickém sále zámku, kde se uskuteční dobový empírový ples. Následovala noční bitevní ukázka v zámeckém parku doplněná o pyrotechnickou show a ohňostroj. Uniformovaní účastníci v úvodu vzdali také holt padlým vojákům afgánské mise. Jejich památku uctili zpíváním české hymny a minutou ticha.

Na rozdíl od zimních vzpomínkových akcí, které si připomínají hrůzy válečného tažení a uctívají památku tisíců zmařených životů, Napoleonské hry se inspirují poněkud lidštější stránkou počátku devatenáctého století.

„V srpnu roku 1809 ve slavkovském regionu – a vůbec v tehdy historických krajích brněnském a znojemském – byla totiž dislokována francouzská armáda a tato zde slavila čtyřicáté narozeniny císaře. Obecně samozřejmě i ukončení bojů, celé války a očekávaného návratu domů. To byl pro prosté vojáky i důstojníky hlavní důvod oslavy v jejich srdcích a pocitech,“ připomněl historik Ladislav Mucha.

Tuto „narozeninovou“ atmosféru si následně připomínaly vojenské kluby a ochotnické spolky v třicátých letech dvacátého století. Prvorepubliková tradice pak byla ve Slavkově oživena v devadesátých letech a dodnes ji udržují současní členové historicko – vojenských sdružení pod patronací spolku Acaballado z Němčan.

foto Jiří Sláma www.salik.cz