Odborný posudek stanovil postup při restaurování soch v zámeckém parku

Více než třetina vzácných barokních soch, které zdobí zámecký park i jeho interiéry jsou ve velmi kritickém stavu a vyžadují si okamžitý restaurátorský zásah.

Opravy však nakonec nebudou tak finančně náročné, jak experti původně očekávali. To vyplývá z odborného posudku, který pro město zpracovával v uplynulých měsících restaurátor a sochař Josef Červinka. Podle odhadů, které vyplývají z detailního zkoumání soch, bude renovace jedné sochy stát maximálně 200 tisíc korun. V kritickém stavu jich je přitom 22 z celkového počtu 64.

[lsvr_gallery_cpt gallery=“1448″ items_per_row=“4″ masonry=“yes“ click_action=“lightbox“]

„Soubor unikátních skulptur je již delší dobu zařazen na seznam nejohroženějších památek v Česku. Proto budeme primárně hledat možnosti, jak opravy zafinancovat z dotačních zdrojů. I nadále je zřízena veřejná sbírka, do které se mohou zapojit občané i firmy,“ uvedl starosta Michal Boudný. Připomněl, že informace o předpokládaných nákladech jsou součástí odborného posudku, který je přílohou podané žádosti o dotace na Ministerstvu kultury a který projednala komise pro regeneraci památkové zóny. O případném zapojení městských zdrojů budou rozhodovat ještě zastupitelé.

Součástí expertního posudku je například detailní zmapování soch pomocí nejnovějších technologií i laboratorních postupů. Výstupem tak je „rentgenový“ snímek, jež odhalil místa, která jsou nejvíce poškozená, nebo naopak kde zásah není potřeba.

„Nejprve je nutné sochy zpevnit a vyčistit. To je činnost, kterou laik ani nepozná, ale zabere spoustu času a úsilí. Proto jsme se v našem posudku zabývali nejen tím, jak sochy dát do dobré formy, ale také jak je ochránit před dalším poškozováním,“ řekl restaurátor Josef Červinka. Podle něj by město mělo sochy opravovat ve vlnách. Proto zařadil sochy do tří kategorií od kriticky poškozených až po relativně v dobré formě, nevyžadující akutní zásah.

Soubor barokních soch získalo město do vlastnictví v loňském roce. O majiteli musel totiž rozhodnout soud, protože z materiálů převádějících v roce 1995 státní zámek do vlastnictví města nebylo zcela jasné, komu sochy patří.

Soubor je dílem autorů Giovanni Giulianiho a Ignác Lengelachera a pochází z období okolo roku 1700. Většina skulptur je tvořena z mušlového, tzv. litavského, vápence. „Původně byly určené pro oranžérii, kterou nechal postavit Dominik Ondřej Kounic a jež stávala v místě dnešního bazénu v dolním parteru. Sochy byly naposledy restaurované v sedmdesátých letech a od té doby se na nich citelně podepsal zub času. Bez odborného zásahu proto hrozí, že o tak vzácné dílo nenávratně přijdeme,“ potvrdila historička zámku Vladimíra Zichová.